3 tipy, jak aktivněji prožít den
11.01.2014 08:31
Aeskulap, bůh lékařského umění, měl dvě dcery, které měly dar uzdravovat lidi. Panacea celý život hledala zázračný prostředek proti všem nemocem;...
Tekutiny
...
Později jsem s indickým profesorem stál na chodbičce v přední části Boeningu 747, tam kde je kuchyňka a toalety, a porovnávali jsme mapu s tím, co jsme viděli okénkem ve dveřích.
Letěli jsme nad Austrálií a Indonésií do Singapuru a pak nad Malajsií, Indií, Pákistánem a Saúdskou Arábií do Atén. Z velké části jsme letěli nad oceánem.
A zase teologie. Tentokrát v podání indického profesora hydrologie. Hydrologie je „věda zabývající se vlastnostmi, rozložením a působením vody v atmosféře, na zemském povrchu, v půdě a v horninách“. On to měl natištěné na své vizitce, protože musí pořád vysvětlovat, co ta hydrologie je. Je to prostě odborník přes vodu.
Řekl, že právě letíme ze země, kde lidé uctívají slunce – na pláži a bez většiny nebo veškerého ošacení. A letíme nad zeměmi, kde lidé věří, že si Alláh přeje, aby ženy byly úplně zahalené, a to i na plážích. Jméno Boha je v každé zemi jiné; svaté knihy také nejsou stejné; rituály, dogmata a cesty vedoucí do nebe se liší. A vyznavači jednotlivých náboženství jsou o své pravdě tak přesvědčeni, že klidně s těmi druhými válčí – zabíjejí se navzájem –, aby prosadili svou víru a své symboly. A přitom v tomto letadle, které si klidně letí, jsou titíž lidé.
Tohle profesora zjevně znepokojovalo – trápilo ho to.
Potřásl hlavou a zeptal se, proč to tak musí být. Proč? Proč?
Profesor ukázal na Indický oceán, který byl právě pod námi.
Hovořil o vodě, svém oboru.
„Voda je všude a ve všem živém – nemůžeme se od vody oddělit. Bez vody není život. Tečka. Voda existuje v mnoha podobách – jako kapalina, pára, led, sníh, mlha, déšť, kroupy. Ale bez ohledu na formu je to stále voda.
Lidé všem podobám té látky dali v mnoha jazycích spoustu jmen. Je nesmysl dohadovat se, jak se tedy doopravdy jmenuje. Můžeme ji nazvat, jak chceme, a vodě to bude jedno. Voda je voda.
Lidé vodu pijí z mnoha nádob – šálků, skleniček, džbánů, měchů, vlastních dlaní, z čehokoliv. Dohadovat se, která nádoba je na vodu ta správná, je směšné. Nádoba vodu nemění.
Někdo má vodu raději horkou, jiný studenou, někdo chlazenou, s bublinkami nebo s něčím rozmíchaným uvnitř – s alkoholem, kávou, čímkoliv. Nezáleží na tom. Na podstatu vody to nemá vliv.
Nesejde na názvu nádoby ani na směsi. Nezáleží na tom.
Co je nám všem společné, je žízeň. Žízeň!
Žízeň po vodě života!
A jako se to má s vodou, tak je to i s Bohem.
Já toho o Bohu moc nevím,“ řekl pan profesor. „Znám jedině vodu. A vím, že my jsme pomíjivé vlny jakéhosi ohromného, věčného oceánu a že vlny a voda jedno jsou.“
Natočil nám vodu do papírových kalíšků a oba jsme se napili.
Úryvek z knihy Ach jo
Robert Fulghum