Sport a pohyb

 

Vzpomeňte si na to, když jste byli dětmi. Měli jste nekonečnou energii a tělo, které jste považovali za samozřejmost. Celý den byste běhali, skákali přes plot, lezli na stromy a vůbec dělali všechno, co dělají děti, aniž myslí na své tělo. Ani byste neuvěřili tomu, že jednoho dne by vaše tělo mohlo ztuhnout či že by vás mohla opustit vitalita.

 

Naše těla mají obrovskou schopnost ohebnosti a pohybu, ale jako dospělí toho využíváme zřídka. Jedním z důvodů je to, že moderní životní styl potlačuje přirozenou škálu pohybů. Jízda automobilem způsobuje, že chodíme pěšky méně než naši prarodiče, naši tělesnou aktivitu omezují také další vynálezy usnadňující práci. A stejně jako kterýkoli stroj i tělo vypoví sužbu, je-li zanedbáváno. Olympijský atlet má pružnost dítěte a mentální a fyzickou sílu dospělého – je dokonalým příkladem maximálního využití tělesných možností.

 

Ukazuje se, že organismus má k dispozici dva způsoby regenerace. Nazvěme ten méně výkonný „pomalým opravářem“ a ten optimální „mladým opravářem“. Odborníci se domnívají, že je v našich možnostech vybrat si, kterého z „opravářů“ necháme pracovat. Jak? Cvičením.

Podle názoru vědců lidský organismus, který není zatěžován fyzickými aktivitami, předpokládá, že nastala zima – doslova. Nesmíme zapomínat, že genetický kód člověka není naprogramován na soudobý, převážně sedavý způsob života, ale na to, jak žili naši předkové před mnoha tisíci lety. Pokud den za dnem jen seděli a skoro nic nedělali, tak to obvykle znamenalo, že je studená zima a oni šetří energií – choulí se spolu s ostatními v primitivním obydlí ve snaze uchovat si teplo. Doba, kdy běhali po okolí, sbírali lesní plody a lovili zvěř, už minula. Organismus našich předků totiž nastolil režim jakéhosi „zimního spánku“, jehož prioritou bylo spálit pokud možno co nejméně kalorií. V této době otěže přebíral „pomalý opravář“, který pracoval jen minimálně; proces regenerace se zpomalil, protože organismus šetřil síly.

Když se ale každý den seberete a proběhnete se, nebo alespoň svižně projdete kolem domu, váš genetický kód si řekne: „Aha, budu potřebovat silnější svaly, pevnější kosti a pohotovou nervovou soustavu, aby mozkové buňky vymyslely, jak ulovit divokého kance“ A také výkonnější kardiovaskulární systém, který bude zásobovat všechny tkáně kyslíkem a živinami, když budu lovit nebo hledat ořechy a další plody.“ V tu chvíli převezme práci „mladý opravář“ a stejně svižně se pustí do spravování hlavních tělesných systémů a tvorby nových buněk.

 

Nikdy není pozdě se začít hýbat

Cvičení je jakákoli činnost, kterou se naše tělo namáhá za hranici dosahovanou při běžných aktivitách. Někdy na obsah této jednoduché definice zapomínáme. Základními předpoklady fyzické kondice jsou vytrvalost, síla, pružnost a schopnost udržovat rovnováhu.

Na Západě máme sklon si svůj život rozškatulkovat, vytvořit si dejme tomu hranice mezi prací a domovem, zábavou a cvičením. Naproti tomu mnohé východní filozofie prosazují holistický názor, na osobnost pohlížejí jako na integrovanou jednotku. Zdraví a duševní pohoda mají svůj původ v rovnováze ve všech sférách života. Věnovat pozornost svému psychickému a fyzickému zdraví je tudíž stejně důležité jako zaníceně budovat svou kariéru nebo vést společenský život. Příkladem může být pohled do tělocvičen – lidé sledují televizi nebo při běhu poslouchají hudbu ze sluchátek; tím odlučují svou mysl od činnosti, kterou vykonává jejich tělo. Znamená to, že tělesný pohyb sám o sobě je nedokáže uspokojit. Stejným příkladem může být sledování televize při jídle – takže než mozek zaznamená, že jste dost najedení, už dávno jíte přes moc.

 

Zpočátku cvičte s mírou, zvláště je-li pro vás cvičení nové nebo se k němu vracíte po dlouhé době. Později, až budete dělat pokroky, vás to možná bude svádět k tomu zapamatovat si a opakovat jen ty cviky, které vám jdou a jejichž provádění je příjemné. Těmto svodům odolejte – jen byste šidili sami sebe. Právě proto, že ostatní cviky vyžadují více úsilí, byste je měli provádět častěji. Je také rozdíl mezi tím, co cítíte, když při určitém cviku protahujete ztuhlé či ochablé svaly, a nepříjemným pocitem, či dokonce bolesti svědčícími o zranění. Nesnažte se přemáhat bolest – vnímejte pozorně své tělo a rozpoznejte jeho varovné signály. Znepokojí-li vás jakýkoli takovýto pocit, musíte se vždy co nejdříve poradit s lékařem.

 

Rozšířilo se přesvědčení, že jediný způsob, jak si zlepšit postavu, je nutit tělo k mezním výkonům. Ignorujeme to, co nám říká mozek, a natahujeme se takhle daleko, skáčeme takhle vysoko, tak moc se snažíme, až nám puls buší jako o závod a my se únavou už nemůžeme ani hnout. Jen si vzpomeňte, kolikrát jste v tělocvičně viděli lidi s napnutými svaly na celm těle, pot se jim řinul po tvářích a na krku jim vystupovaly žíly – vše ve snaze přimět tělo k lepší zdatnosti. Přepínat tělo do krajnosti může vést k vážnému zranění a stejně to neumožní uvolnit jeho potenciál. Neoddělitelnou součástí cvičení je relaxace. Ta vám sama o sobě samozřejmě kondici nezlepší, avšak samo cvičení vám pomůže relaxovat.

Vědci zjistili, že u lidí, kteří se naučili meditovat, se během studie o 23% snížilo riziko úmrtí z jakékoli příčiny a o 30% kleslo riziko smrti způsobené srdečním onemocněním. To znamená, že odstranění stresu, ke kterému meditování vede, pomáhá našemu organismu rychleji se zotavovat. Zlepšují se duševní funkce i proces trávení – a v nás stoupá radost z každého prožitého okamžiku. Budeme i lépe spát. Dobrá zpráva: při meditaci nemusíme sedět sami v místnosti ani vyluzovat slabiku óm. Do meditačního rozpoložení, to znamená do stavu hlubokého uvolnění, se dostaneme při procházkách přírodou či poslouchání oblíbené hudby, třeba v přítomnosti partnera. Také chvíle pohody trávené s přáteli přispívají psychickému uvolnění, které náš organismus tolik potřebuje.

 

Dýchání

Tělo dýchá spontánně – není možné se vědomě rozhodnout přestat dýchat, protože tělo samo nakonec zajístí další nádech. Avšak kombinace špatných návyků a každodenních stresů může omezit přirozený přívod vzduchu a stejně tak může omezit přirozenou volnost pohybu.

Dýchání a emoce jsou ve vzájemném vztahu. Když jste rozzlobeni, možná zadržujete dech, nebo když jste obzvlášť nervózní či stresovaní, dýcháte krátce a povrchně. Většina lidí využívá plnou kapacitu plic jedině, když se hlasitě smějí nebo pláčí. Jak smích, tak pláč zanechávají pocit uvolnění a zmírnění emocionálního napětí. Vzpomeňte si, jak unaveni a očištěni se cítíte po záchvatu upřímného smíchu nebo jakou úlevu cítíte, když si zhluboka povzdechnete.

Dýchání je rovněž ovlivněno pocity fyzického napětí či stresu. Pokud jste byli někdy na masáži, určitě jste si všimli, že když se uvolní vaše svalstvo, prohloubí a zpomalí se dýchání. Pak není žádný div, že dokážete během cvičení využívat dýchání k lepšímu uvolnění svalů, a tím zvýšit účinnost svých pohybů.

Když budete pracovat se svým dechem stejně jako se svým tělem, začnete dýchat volněji a umožníte tělu přirozený pohyb. Při pravidelném nácviku to nebude dlouho trvat a začnete dýchat snadněni a hlouběji, což bude mít velký vliv na vaši životní pohodu. Možná zjistíte, že už se necítíte tak uhoněni jako dřív, nebo se dokážete snadněji vypořádat se stresovými situacemi. Možná přijdete na to, že se prostě cítíte trochu veselejší a spokojenější. Rozhodně však s novou technikou dýchání budete schopni cvičit vydatněji, což může být jedině ku prospěchu. Váš dech je pro vás barometrem namáhavosti cviků. Měli byste se snažit během celého cvičení dýchat stále zhluboka a přirozeně. Když však musíte náhle zalapat po vzduchu nebo prudce vydechnout ústy, je to známka toho, že se možná přepínáte a riskujete zranění. Při zaujímání nové náročné pozice instinktivně trochu znervózníte, což vede k povrchnímu dýchání nebo ještě hůř k naprostému zadržování dechu

 

Spánek

Je naprosto nezbytný pro udržení energie. Odpočívá nejen tělo, ale také mysl. Lehké podřimování pomáhá vytřídit z denních událostí ty nedůležité, teprve hluboký spánek však přináší důkladný odpočinek. Když se správně stravujeme, pravidelně cvičíme a udržujeme si dobrý životní pocit, pak je kvalitní spánek samozřejmostí. Potřebná délka spánku kolísá mezi pěti až deseti hodinami, rozhodně se nepokoušejte spát méně, než potřebujete (podřimování v průběhu dne svědčí o nedostatečném spánku). Čas věnovaný odpočinku a meditování zkracuje nezbytnou dobu spánku. Důležité je uléhat ve zklidněném stavu – vyvarujte se příliš bouřlivého cvičení, hádek, večerního těžkého jídla a drogových dráždidel.

Spánková poloha může značně ovlivnit kvalitu vašeho spánku. Zařiďte, aby prostředí ložnice bylo klidné a harmonické, a aby ve vaší blízkosti nebyly žádné elektrické přístroje. Doporučuje se položit se na pravý bok s pravou nohou nataženou a levou pokrčenou poblíž pravého kolena. Levou ruku si položte na levý kyčel, pravou ruku dejte k hlavě. Levé koleno se opírá o lůžko, levé rameno je mírně natočeno dozadu k zádům. V této poloze je důležité mít hlavu podloženou tak, aby krční páteř byla v prodloužení hrudní páteře, předejdete tak ztuhlosti a bolestem krčního svalstva

 

Pohyb je život: cvičení oddaluje stárnutí

Není žádným tajemstvím, že fyzická aktivita posiluje svaly, chrání kosti, zrychluje spalování kalorií a celkově přináší pocit uspokojení. Nedávno ale vědci objevili další příznivý účinek: Cvičení působí jako účinné „očkování“ proti samotnému procesu stárnutí. Řada studií prokázala, že pohyb:

  • Udržuje svalovou sílu a zvyšuje tělesnou pružnost

  • Zlepšuje pohybovou koordinaci a udržování rovnováhy; tím se snižuje nebezpečí pádu

  • Udržuje kosti pevné

  • Zlepšuje kvalitu spánku

  • Zmírňuje úzkost a psychické napětí

  • Dodává optimismus a chuť k životu

  • Zmírňuje bolesti při artróze

  • Snižuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby

  • Snižuje nebezpečí vzniku cukrovky

  • Snižuje pravděpodobnost onemocnění rakovinou tlustého střeva, prsu a prostaty

  • Pomáhá dosáhnout ideální hmotnosti

 

Pokud se každodenně věnujete 20-30 minut pohybu, můžete dosáhnout

  • O 7% zrychlení metabolismu

  • O 25% zlepšení schopnosti organismu udržovat stabilní hladinu cukru v krvi

  • O 1-3 % zvýšení hustoty kostí

  • O 55% zlepšení trávení

  • O 40% snížení rizika, že zemřete v příštích osmi letech

  • O 60% pokles rizika, že onemocníte Alzheimerovou chorobou