Asklépios

Původ: Řecký. Bůh lékařů a lékařství

Známé období uctívání: asi od 7. stol. př.n.l. do období přijetí křesťanství (asi 400 n.l.)

Synonyma: Asklapios, Aisklapios, lat. Aesculapius

Centrum kultu: Asklépieion v Epidauru, na ostrově Kós, v Pergamu aj.

Umělecké památky: Rozličné sochy a reliéfy

Literární prameny: Ílias (Homér) a Katalog žen (Hésiodos)

Byl synem Apollóna a jeho milenky Korónidy. Žil jako smrtelník a také jako smrtelník zemřel, nicméně ho Řekové uctívali jako boha. Lékařské vzdělání získal u kentaura Cheiróna. Měl syny Macháona a Podaleiria, kteří se také stali lékaři, dále Telesfora, jenž přinášel konečné uzdravení, a dceru Panakeiu, která dokázala zbavit nemocného všech bolestí. V současnosti je však v běžném životě více známá jeho další dcera Hygieia (Zdraví). Asklépiovým symbolem je hůl, po níž se vinou dva hadi, v jeho svatyních jej také představovali hadi. Podle mýtů ho usmrtil sám Zeus za to, že dokázal zemřelým smrtelníků, vracet život.

Lékaři na ostrově Kós se sdružovali v jakési "profesní komoře" zvané Asklépiadai (Synové Asklépia). Chrám v Epidauru se stal v klasickém období významným poutním místem.